FC Zlín oficiální web

HRÁČ BY MĚL CHTÍT SÁM OD SEBE MAXIMUM NA KAŽDÉM TRÉNINKU I MIMO NĚJ, VZKAZUJE MLADÝM ŠEVCŮM TRENÉR U12 PETR ZAPLETAL

Mladší žáci U12. Právě v této kategorii se mladí ševci poprvé seznamují s mistrovskými soutěžemi, pravidelnými domácími i venkovními zápasy a konfrontací se svými vrstevníky v rámci jihomoravské skupiny Moravskoslezské žákovské ligy. To vše pod vedením mládežnického realisty Petra Zapletala.
 

„Klasické tréninky mají kluci čtyřikrát týdně po škole na Vršavě a většině kluků, kteří jsou žáky Základní školy Komenského II, do toho přibývá úterní rozvoj pohybových schopností, čtvrteční rozvoj herních činností a páteční kompenzace v rámci hodin sportovní výchovy,“ nastínil tréninkový program kategorie mladých ševců U12 její trenér Petr Zapletal.

To vše ve snaze na co nejlepší návaznost z přípravkových kategorií. „Hlavním úkolem je navázat na práci kolegů a rozvíjet kluky jak po stránce dovedností, tak týmového herního výkonu. Kluci si také začínají zvykat na vyšší počty tréninků a zápasů. Naším úkolem je jim tento přechod co nejvíce usnadnit,“ přiblížil zlínský kouč. Z toho vyplývá i seznam činností, které považuje za stěžejní pro co nejrychlejší přechod mladých ševců mezi žákovské kategorie.

„Jednoznačně je to úroveň dovedností neboli to, jak dobře a rychle umí ovládat míč pod tlakem. Dále kreativita a samostatnost. Hodně dbáme na to, aby se kluci učili být spoluodpovědní za svůj fotbalový růst. Jinými slovy by měl hráč chtít sám od sebe maximum na každém tréninku i mimo něj,“ zdůrazňuje Petr Zapletal.

Z tohoto důvodu se mu zamlouvá i nový herní model uplatňovaný pro tuto kategorii v rámci Moravskoslezské žákovské ligy. „Pro U12 se teď změnil herní model na 8 hráčů v poli + 1 brankář, hraje se na velkém hřišti od vápna po vápno, což je pro kluky určitě lepší. Mají na dovednosti víc času a prostoru,“ vítá tuto změnu zlínský trenér.

Jinak ale mladé ševce taktickými věcmi příliš nezatěžuje. „U nás to ještě není úplně o stylu hry, ale spíše o dovednostech. Samozřejmě kluci se již učí, jak se na jednotlivých postech v daných situacích mají chovat, ale hodně se to odvíjí od jejich kreativity,“ nechává trenér hráčům na této úrovni stále ještě dostatek volnosti. 

Prostor ke zlepšení přitom nespatřuje pouze na straně mladých fotbalistů. „I když se to poslední roky hodně zlepšilo, tak si stále myslím, že velkou brzdou je ego trenérů. Na prvním místě v mládeži by vždy měl být rozvoj hráče a týmu. My trenéři bychom měli být mezi sebou partneři a pracovat tak, abychom k tomu rozvoji vytvořili co nejlepší podmínky,“ vysvětluje Petr Zapletal, jemuž byl největším trenérským vzorem jeho otec. „Díky němu jsem se trenérem stal a je mi nadále dobrým mentorem,“ potvrzuje.

Proto se o překot nikam netlačí a coby mládežnický specialista chce svoji práci v mládežnické akademii na Vršavě vykonávat co nejlépe. „Nemám ambice z hlediska toho, že bych měl nějaký vysněný klub nebo kategorii. Ale mám rád svou práci a mám ambice se v ní neustále zlepšovat. Kam mě to zavede, to už pak záleží i na rodině a okolnostech,“ nechává věcem volný průchod.

Sám je totiž v civilu povoláním kantor na základní škole, což se podle něj výborně kloubí s činností mládežnického fotbalového trenéra. Na přechod mezi profesionály tedy v tuto chvíli nemyslí a trenéřina na plný úvazek jej neláká.

„Momentálně opravdu ne. S tou kombinací jsem spokojený, dává mi to jinou perspektivu a je ten den zase o něco pestřejší, což mě baví. Ale zase kdyby se ozvali z Dortmundu, tak bych to zvážil,“ pousmál se Petr Zapletal.

Všem mladým fotbalistům s vyššími ambicemi pak vzkázal jediné: „Milujte fotbal a chtějte od sebe vždycky maximum!“