FC Zlín oficiální web

Lukáš Bránecký poprvé v základu a hned gól a asistence: Nejlepší zápas! Snad jsem nezklamal

Branky střílí v dorostu, v béčku a teď už i v áčku. Útočník Lukáš Bránecký ve středečním pohárovém utkání proti Opavě poprvé v letošní sezoně nastoupil v základní sestavě prvního týmu, kterému vítězným gólem a asistencí na vyrovnávací trefu Natchkebii pomohl k obratu, k výhře 2:1 i k postupu do osmifinále MOL Cupu. 

„Byl to můj nejlepší zápas, ale hlavní je, že jsme předvedli super týmový výkon a jdeme dál,“ těší osmnáctiletého odchovance, který na podzim v součtu všech soutěží nasázel soupeřům už třináct branek. 

Souhlasíš, že branka do sítě Opavy byla ze všech nejdůležitější? 

Určitě. Vážím si každého gólu, ale tento je nejcennější, postupový. Jsem rád, že mi to tam spadlo v takto těžkém zápase. Mám z něj velkou radost. 

Popiš trochu tu branku tvého pohledu.. 

Padla po rohovém kopu, který zahrával Lukáš Buchvaldek. Po jeho centru hlavičkoval Didiba. Soupeř to zblokoval ke Zviadovi, jehož ránu zastavil domácí obránce. Já jsem zůstal stát na zadní tyči a věřil, že se ke mně míč vykulí, což se i stalo a já ho doklepl do prázdné branky. Byla to celkem jednoduchá situace, ale všechno se dá nedat. (úsměv). Já jsem rád, že mi to tam spadlo. 

Vyjde tě premiérová trefa v prvním týmu draze? 

Kluci už mi hlásili, že to bude dost, takže čekám, že zaplatím nováčkovskou daň. Jsme domluvení se Simem (Dominik Simerský), že to nemusím platit najednou, ale budu to splácet postupně. Něco přinesu i na ukončenou. 

Kdy ses se dozvěděl, že nastoupíš v základní sestavě?

Ráno na přípravě. Předtím se mnou žádný z trenérů nemluvil. Stejně jako většina kluků jsem se to dozvěděl až v den utkání. Měl jsem z toho smíšené pocity. Samozřejmě jsem byl natěšený, zároveň z toho měl respekt, protože nás čekal těžký venkovní pohárový zápas proti druholigovému týmu. V úvodu utkání jsem byl v některých situacích nervózní, ale postupně jsem se oťukal a dostal se do toho. Myslím, že to nebylo špatné. 

Celý tým utkání zvládl, byť to nebylo jednoduché, že?

Myslím, že jsme měli více ze hry. Pomohlo nám i rozestavení se třemi obránci. Sedlo nám to dobře. Dostávali jsme se do dobrých situací, vyřešili ale jenom jednu. Soupeře jsme naopak v prvním poločase do nějaké velké šance nepustili. Kromě inkasované branky po rohu jsme vzadu žádnou chybu neudělali. Pomohl nám gól na 2:1. Opava si sice na konci vytvořili nějaký tlak, do naší šestnáctky lítaly centry, ale zvládli jsme to. Byl to ubojovaný, dobrý týmový výkon. 

Jaké bylo hřiště, prostředí v Dolním Benešově?

Diváků přišlo na utkání docela dost. Pro nás hosty to bylo celkem nepříjemné, protože fanoušci pořvávali na nás i na rozhodčí, ale to se dalo čekat. Jinak si nebudeme nic nalhávat, už jsem hrál i na lepším hřišti. Podmínky ale byly pro oba mančafty stejné. Myslím, že jsme se s tím popasovali dobře. 

Jak se ti hrálo na hrotu s Natchkebiou, kterému jsi asistoval u vyrovnávací branky?

My jsme hráli spíše 3-4-3. Já byl na hrotu sám, Zviad s Buchym (Buchvaldek) hráli na křídlech a spíše mě podporovali a doplňovali. Měl jsem za úkol vyhrávat souboje, podržet balon. Trenér na mě apeloval, ať hlavně nic nevymýšlím. (úsměv) Měl jsem nahrát a mazat do vápna, což se mi celkem dařilo. Samozřejmě souboje se Srubkem nebyly příjemné, docela to bolelo, ale tak to v mužském fotbale je. 

Řekl sis o další příležitosti. Jsi vděčný trenérovi za důvěru, šanci?

Za šanci jsem neskutečně rád. Snažím se to chytnout za správný konec. Doufám, že jsem nezklamal. Jsem rád za každou minutu, kterou strávím na hřišti. Potřebuji mít vytížení, naskakovat pravidelně. Dává mi to strašně moc.

Už víš, jak to bude o víkendu?

Nevím. V tréninkovém procesu jsem s áčkem. Trenéři se vždycky domluvení. Zatím mi nikdo nic neříkal. Mění se to ze den na den. (úsměv) Na začátku sezony jsem naskakoval hlavně za devatenáctku, teď už jsem víc v áčku a naskakuji i za béčko, za což jsem rád, protože třetí liga je nepříjemná soutěž, soubojová. Pro mě je důležité, abych se obouchal mezi muži. Utkání mi dají víc než v dorostu.