FC Zlín oficiální web

Malý švec vyhrál boj s leukémií. Matýskův nejtěžší zápas se nehrál na hřišti

Jsou zápasy, ve kterých jde o víc než o góly a vítězství. Své o tom ví i malý fotbalista, který prošel zlínskou akademií, Matěj Trtek, kterému do života nečekaně vstoupila akutní leukémie. Místo fotbalových tréninků přišly nemocniční pokoje, náročná léčba a nakonec i transplantace kostní dřeně. Po několika letech plných strachu, odhodlání a naděje se však Matýsek mohl vrátit k tomu, co tolik miluje. K fotbalu. Jeho silný příběh připomíná nejen obrovskou sílu malého bojovníka a jeho rodiny, ale také důležitost dárcovství kostní dřeně.

„Když jsem onemocněl, tak to pro mě bylo těžké. Musel jsem přestat s fotbalem,“ vzpomíná Matýsek na okamžiky, kdy se jeho život obrátil vzhůru nohama.

Do první třídy nastupoval jako zdravý šestiletý kluk, který miloval fotbal. Jenže krátce před Vánocemi přišla zpráva, na kterou žádný rodič nemůže být připraven. Čtrnáctého prosince lékaři Matýskovi diagnostikovali akutní lymfoblastickou leukémii.

„Do té doby byl úplně zdravý kluk. Následovala intenzivní chemoterapie a po pěti až šesti měsících byl prohlášen za zdravého. Jenomže bohužel za rok se nemoc vrátila a tehdy už bylo jasné, že bude muset podstoupit transplantaci kostní dřeně,“ popisuje jeho maminka Olga Trtková.

Pro celou rodinu začalo další nesmírně náročné období. Kromě samotné léčby bylo nutné najít vhodného dárce kostní dřeně, který by Matýskovi dal šanci na uzdravení. Naděje nakonec přišla ze zahraničí.

„Kámen ze srdce mi spadl, když jsme přijeli do Motola za paní primářkou a ta nám rovnou řekla, že mají dárkyni z Německa,“ vzpomíná maminka na jeden z nejdůležitějších okamžiků celé léčby.

Ani během dlouhých měsíců v nemocnici však Matýsek nezapomínal na svou největší vášeň. Fotbal zůstával součástí jeho života, i když nemohl být se spoluhráči na hřišti.

„Když jsem byl nemocný, díval jsem se na fotbal. A aspoň jsem si zahrál proti doktorům,“ vypráví s úsměvem.
„Láska k fotbalu ho neopouštěla ani v nemocnici. Když mu to zdravotní stav dovoloval, kopal si s lékaři na chodbě a na dálku sledoval všechny zápasy klubu,“ doplňuje jeho teta Alžběta Trtková.

 

Zpátky tam, kam patří

Dnes už je naštěstí všechno jinak. Matýsek má za sebou náročnou léčbu a znovu si může užívat dětství, kamarády i milovaný fotbal. Sám přiznává, že nejraději nastupuje v útoku. A fotbalem žije nejen na hřišti, ale také na tribunách zlínské Letné, kam s rodinou pravidelně chodí podporovat Ševce.

„Teď už jsou to dva roky a opravdu mám pocit, že je zdravý. Už nemám takové obavy z různých infekcí a nemocí. Má spoustu zájmů, ale fotbal u něj teď opravdu vede,“ říká s úlevou maminka Olga.

Právě na Letné jsme pro Matýska připravili také jedno výjimečné setkání. Malý fotbalista zavítal mezi hráče našeho A-týmu, nahlédl do kabiny a především si s nimi mohl zatrénovat přímo na trávníku. Nechyběl ani dárek v podobě klubového dresu.

A zážitků bylo opravdu hodně. „Nejvíc se mi líbila střelba. Jugas mě trénoval, takže mě to s ním hodně bavilo. Bylo to super, zábavné a hrozně jsem si to užil,“ vypráví nadšeně Matýsek, který si mezi hráči našel i své oblíbence.
„Mám je rád všechny, ale Jugas je asi nejlepší,“ dodává s úsměvem.

Setkání s hráči, společné chvíle na hřišti a radost z fotbalu byly krásnou odměnou za všechno, čím si malý Švec v posledních letech prošel. Pro jeho rodinu pak dalším důkazem, jak moc se život po těžké nemoci může změnit k lepšímu.

 

Naději na život můžete dát i vy

Matýskův příběh má šťastné pokračování. Ne každý pacient s leukémií či jiným závažným onemocněním krvetvorby má ale takové štěstí. Pro řadu nemocných představuje transplantace krvetvorných buněk poslední naději na uzdravení. Zásadní roli přitom hrají dobrovolníci zapsaní v registru dárců kostní dřeně.

Právě na jejich důležitost upozorňuje i Zdeňka Wasserbauerová, která se téměř třicet let aktivně věnuje náboru dobrovolníků do Českého národního registru dárců dřeně. Za tu dobu pomohla přivést do registru více než 30 tisíc lidí a významně tak přispěla k záchraně mnoha lidských životů.

„Vstupte do registru dárců kostní dřeně. Zachraňuje to lidské životy. Je to poslední naděje. Vloni se nám podařilo zachránit tři mladé lidi ze Zlínského kraje. Letos už jsou ve škole, užívají si života a žijí šťastně,“ připomíná Zdeňka Wasserbauerová.

Příběh Matýska a jeho rodiny je důkazem, jak nesmírně důležitá může být pomoc druhých. Za každým zápisem do registru se totiž skrývá naděje, že jednou právě tento člověk pomůže zachránit něčí život.

Možná právě vy můžete být pro někoho tím jediným vhodným dárcem.

Více informací o možnostech vstupu do registru a podmínkách dárcovství najdete na REGISTRU KOSTNÍ DŘENĚ.

Matýsku, přejeme ti hlavně pevné zdraví, spoustu fotbalových radostí a co nejvíce vítězných zápasů. Těch na hřišti už jen co nejvíc!