FC Zlín oficiální web

NOVÁ SEZONA? KAŽDÝ V TÝMU BY SI TO TEĎ MĚL SROVNAT V HLAVĚ...

Sezonu dohrál předposlední kolo sezony s kapitánskou páskou na ruce, do toho úplně posledního utkání s Libercem již, kvůli karetnímu trestu, nenastoupil. PETR JIRÁČEK však do té doby zasáhl téměř do všech ligových zápasů zlínského celku, a řadí se tak mezi důležité články kádru. Jak hodnotí uplynulou sezonu, a co by se podle měj mělo nutně změnit, aby se Zlín zase posunul nahoru?

Na záchranu čekal tým dlouho. Byl jsi z toho  nervózní? 
Není to jednoduchá situace. V Německu jsem se s takovou situací nesetkal dvě sezony, a to jsme s Hamburkem také hráli o záchranu. Není to pro žádného hráče, ani pro lidi okolo týmu nikterak příjemné. Některé zápasy jsme zvládli i na úkor fotbalovosti, ale pak se nám to začalo kupit a ten tlak byl větší a větší, až to dospělo do toho předposledního kola, kde jsme se definitivně zachránili. 

Sezonu jsi dohrál jako kapitán. Jak ses cítil v této pozici?
Dohrával jsem s páskou na ruce, ale všichni víme, jak jsme před sezonou volili kapitána a kdo byl zvolen. Myslím, že kdyby byl zdravý Tomáš Janíček, tak ji bude nosit on. Nemyslím si, že je to o té pásce. Nepřišel jsem do Zlína dohrát kariéru. Chci tady ještě něco dokázat a není mi to jedno, že se tady nějakým způsobem plácáme na dnu tabulky a zachraňujeme se kolo před koncem soutěže. Spíš jsem si připouštěl tento tlak a nechtěl jsem být u toho, abychom v jedné sezoně hráli Evropskou ligu a zároveň spadli do druhé ligy. Byť i takové případy znám. Věděl jsem, že to nebude jednoduché, ale že to bude až tak těžké, to jsem si vůbec nepřipouštěl. 

Jak těžké pro vás s ostatními bylo ukočírovat mužstvo, kde je tolik cizinců?
O naší kabině bylo napsáno až až, ale samozřejmě to není jednoduché. Můj názor je, že ta česká kabina je taková specifická, oproti těm třeba zahraničním, kde už jsou na to více připraveni a berou to, že je v kabině více národností, jako běžnou věc. Česká šatna je v něčem malinko jiná. Nechci říct, že bychom to chtěli těm cizincům nějak ztěžovat, ale chceme vidět taky nějaké kroky od nich. Je těžké dát dohromady kabinu, když tam jsou jen domácí hráči, ještě když tam pak je tolik cizinců, je to o to těžší. Určitě bych ale nechtěl tuto sezonu svalovat na cizince. My si ten pořádek v kabině musíme udělat. Nechtěl bych to už rozdělovat na cizince a domácí hráče. Každý musí vidět, co je pro tým nejlepší a přizpůsobit se tomu nějak. 

Nescházel vám větší týmový duch?
Určitě tam někde je, ale asi se nám ho nepodařilo najít. Těžko se mi o tom mluví. Kdyby tomu každý trochu přidal, tak jsme toho týmového ducha možná našli. Na hřišti bylo vidět, že tam chybí, a to bylo rozhodující. Nechci vyloženě říct, že by tam nebyl, ale nebylo to zkrátka ono. Všichni, kdo se ve zlínském fotbale orientují, tak asi musí uznat, že to nefungovalo tak, jak by mělo. 

Před startem sezony jsi upozorňoval že kombinace Evropské a domácí ligy bude těžká… Potvrdilo se to nad očekávání, že?
Sedí to. Odehráli jsme dobré zápasy před dobrou kulisou na velkých stadionech a je pak těžké se zpět přeorientovat na českou ligu. Evropská liga nám sebrala síly, které nám pak možná chyběly v těch zápasech v lize. Řekl bych tedy, že se potvrdilo to, co jsem tvrdil, že v tom závěru sezony ty síly docházejí a na nás to bylo znát. Byla to náročná sezona, byť nedopadla tak, jak si fanoušci představovali, tak byla pro Zlín výjimečná a od toho bych se asi odrážel. 

V polovině sezony navíc došlo k trenérské rošádě. Byla to pro vás-pro tebe velká změna?
Bylo to spíš pro mě překvapení. Bylo to asi vyústění všech těch nezdarů tady. Já osobně jsem se s tím nesetkal, většinou došlo k výměně už v zimní přestávce a ten nový trenér se mohl s týmem více sžít a poznat hráče. Tady to proběhlo hrozně narychlo a možná se to také odrazilo i na hřišti. 

Až na jeden zápas jsi odehrál všechny zápasy v lize. Potěšilo tě to hodně?
Těší mě, že jsem odehrál v sezoně tolik zápasů a jsem rád, že jsem tak přispěl. Každý chceme hrát, než sedět na střídačce nebo na tribuně. Vím, kolik mi je let. Těch sezon už před sebou nemám tolik, jako jiní mladší hráči zde. Samozřejmě si vážím každého zápasu a každé minuty, které mohu odehrát. Jsem rád, že jsem tady přestoupil a že tady mohu být. Mám tady smlouvu ještě na rok, tak uvidíme, co bude pak. 

Poslední kolo jsi vynechal kvůli karetnímu trestu. Mrzí tě to?
Mrzí mě, že nebudu na hřišti. Abych byl úplně upřímný, tak po těch nervech, co poslední zápasy přinášely, tak jsem celkem unavený. Jak v hlavě, tak fyzicky. Na druhou stranu je to šance pro ostatní kluky a ukázali, že do toho týmu patří, a to místo si tady zaslouží. Jen je škoda, že ta možnost nepřišla už dříve, a nemohli to ukázat už v dřívějších zápasech. 

Máš za sebou první rok ve Zlíně. Jak se vám tady s rodinou žije?
Jsme tady opravdu spokojeni. Máme tady vše, co k životu potřebujeme, nic nám k životu nechybí. Myslím, že mohu mluvit i za svou manželku, která to vidí stejně. Musím přiznat, že na začátku, než se přestup uskutečnil, jsem byl trochu na vážkách. Bylo to pro mě něco nového, na Moravě nikoho nemáme a sem jsem jezdil tak maximálně ochutnat víno. Byl jsem mile překvapený a jsem tady spokojený. Byl bych rád, kdyby i ten fotbalový život byl v té nadcházející sezoně ještě o něco lepší.  

Našel sis tady kamarády? Zázemí…?
To bylo první, co nás zaujalo. Nechci říct, že v Čechách jsou špatní lidé, ale opravdu jsou tady lidi vstřícnější a příjemnější. Díky těm lidem, které jsem tady hned na začátku poznal, byl ten přechod hrozně moc jednodušší. Jsem tady nadšený, moc se mi tady líbí a doufám, že tady ještě zůstanu déle. 

Říká se, že Zlín je spíše hokejové město. Chodil jsi občas na extraligu?
Byl jsem se párkrát podívat, když vyšel čas. Já nejsem úplně hokejový odborník, ale je to zase něco jiného. Je to rychlejší, v uzavřeném prostoru, pro mě příjemná změna oproti fotbalu. 

Sezona je u konce, prozraď, jak si teď nejlépe odpočineš? 
Samozřejmě s rodinou. Furt jsme někde s týmem cestovali, a ještě v kombinaci s tím nezdařeným koncem to bylo náročné. Doma to nebylo jednoduché, to vám moje manželka potvrdí. Ten čas dovolené bych chtěl věnovat jednak rodině, tak také známým, které jsem zanedbával kvůli nedostatku času. Vyrazíme na dovolenou k moři, kde si budu moct oddechnout a v hlavě připravit na další sezonu. 

Ligu čeká revoluce herního systému, více kol. Jak se ti zamlouvá?
Popravdě musím říct, že jsem to ještě moc nestudoval. Ale vítám, že bude víc zápasů. Každý hráč asi potvrdí, že chce spíš hrát, než trénovat. Pro fanouška to bude taky zajímavější, když se to rozdělí do skupin a bude ještě o co hrát. 

Jaké by mohl mít Zlín ambice v příští sezoně?
Bojím se odhadovat. Jak jsem řekl už na začátku, nikdy bych neodhadoval, že se s tímto týmem dostaneme tam, kam jsme se dostali. Věřím v to, že už tady ten tým bude rok pospolu a bude vhodně doplněn. Hráči, kteří neměli třeba tolik zkušeností, nasbírali v té uplynulé náročné sezoně zkušenosti, a je třeba, aby je dokázali prodat v té následující. Důležité je, abychom se z těch chyb poučili. Věřím v to, že Zlín se bude fotbalově posouvat nahoru. Pracují tady lidi, kterým to není lhostejné. 

Co se musí změnit, aby byl tým lepší?
Výsledek sezony není výsledkem jednotlivce. Měli bychom se nad sebou všichni zamyslet a vážit si toho, že děláme práci, která je našim koníčkem, a nemusíme každé ráno brzo vstávat do práce. Na světě je plno lidí, kteří by chtěli dělat to, co je baví, ale z nějakého důvodu nemůžou. My to tady máme a jde jen o to, jak to uchopíme a jak k tomu přistoupíme. Každý jednotlivec, včetně mě, by měl přidat, a především se v hlavě zamyslet, srovnat si co je pro ten tým dobré, a co naopak ne. Od toho bychom se měli odrazit, a pokud se takhle každý zamyslí a přehodnotí si to v hlavě, tak to bude prospěšné Zlínu jako takovému.