Lukáš Železník: Zažil jsem tady krásné roky, na které nikdy nezapomenu
17.01.2020
Lukáš Železník se po dvou a půl sezonách loučí. Zlínský odchovanec prošel klubem přes všechny mládežnické kategorie, pomáhal týmu svými góly ve druhé lize k postupu do nejvyšší soutěže a po skvělém podzimu 2015/16 si řekl o přestup do Slavie. Za ševce odehrál přes 200 utkání napříč všemi soutěžemi a nyní svou další budoucnost spojí s Opavou. Ve svém posledním rozhovoru před odchodem do Opavy shrnul svou kariéru ve zlínském dresu.
Jak velká motivace je pro tebe nové angažmá v Opavě?
Těším se na to strašně moc. Je to pro mě zas nějaká nová výzva. Opava je fotbalové město a liga tam patří. Já doufám, že se to tam podaří zachránit. Je to prostě nová výzva. Fotbal chci ještě hrát, baví mě, takže se na to těším.
Hraje tam určitou roli i to, že tam budeš mít Pepu Hnaníčka?
Já už jsem byl s Opavou v kontaktu ještě dřív než Pepa, takže už jsem se nějak rozhodoval. Ale samozřejmě je to velké plus, že tam Pepa bude se mnou. Budeme tam dva na tu adaptaci a bude to s novými spoluhráči určitě lepší. Plus to určitě bude. Budeme na začátku bydlet spolu, na což jsme zvyklí z hotelu, takže to bude dobré.
Mohl by ses ohlédnout za svým působením ve Zlíně a nějak to shrnout?
Šel jsem tady v roce 2003 jako malý žáček. Prošel jsem všechny mládežnické kategorie. Potom jsem odešel na pár hostování Hlučín, Slavičín. Pak jsem se vrátil, dlouho jsme hráli ve druhé lize. Potom se udělal velký úspěch, když jsme postoupili do ligy. Tam mi ten první půl rok vyšel, pak jsem na chvíli odskočil do Slavie a do Boleslavi. Tam jsem se bohužel zranil. Poté bylo velké lákadlo se vrátit zpátky skrz Evropskou ligu a za to jsem strašně rád, protože jsem si mohl zahrát Evropskou ligu doma. To byl asi takový ten vrchol té kariéry tady ve Zlíně.
A pak když ses vrátil z Boleslavi?
Asi jsem si to představoval jinak a asi stejně jako spoustu lidí. Něco se tady stalo skrz fanoušky, ale já už bych to nechtěl řešit. Takto to je, oni to mají nějak nastavené a já jim to brát nebudu. Samozřejmě mě to mrzí jako Zlíňáka, ale nemá cenu to řešit. Je to minulost a já se teď už těším do Opavy. Nevím, jestli se tady ještě někdy vrátím, protože už mám nějaké roky, takže mě to mrzí, ale vždycky na to budu vzpomínat dobře a srdcem jsem pořád Zlíňák.
V kabině si vždycky vedl vítězné pokřiky po zápasech. Komu tuto funkci předáš?
Už párkrát jsem říkal, ať si to zkusí někdo jiný teď ke konci sezony a nikdo se do toho neměl. Takže si vůbec nedokážu představit, kdo by to teď mohl řídit. Možná Míša Molek by to tam mohl nějak roztančit, ale z kluků si opravdu nedokáži představit, že by tam byl nějaký, který by to tam rozeřval, ale já myslím, že někdo se tam najde. Přeji klukům, ať těch pokřiků mají co nejvíc a co nejvíc bodů získají.
Kdo ti bude nejvíc chybět, nebo na koho budeš nejradši vzpomínat?
Nechci jmenovat, ať na někoho nezapomenu, ale zlínská kabina mi bude strašně moc chybět. A takovéto moje místo v rohu, tam už nebude, ale takový je fotbal a takový je život. Jednou odcházíš, jednou přicházíš a já jsem tady zažil strašně krásné roky, na které nikdy nezapomenu.